½é¤á¤Æ¤Î¥¤¥É¸ì - KGD_3_05

Ca, ta e qua. (Apendico 5-ma.) ¡Öca¡×¡Öta¡×¡Öqua¡×¡ÊÊä°ä£µ¡Ë

Esas eroro kredar, ke nia demonstrativi esas arbitrie selektita; sed (ma), pro ke en ta fako mankas internaciona formi, on devis serchar l'internacioneso en la primitiva (Indo-europana) formi.
¥¤¥É¸ì¤Î»Ø¼¨»ì¤Ï¡¢Ç¤°Õ¤ËÁª¤Ð¤ì¤Æ¤¤¤ë¤Î¤À¤È»×¤¦¤Î¤Ï´Ö°ã¤¤¤Ç¤¢¤ë¡£¤·¤«¤·¡¢¤³¤ÎÉôÎà¤ÎÃæ¤Ç¤Ï¹ñºÝŪ¤Ê·ÁÂÖ¤¬·çÇ¡¤·¤Æ¤¤¤ë¤Î¤Ç¡¢¡Ê¥¤¥ó¥É¡¦¥è¡¼¥í¥Ã¥Ñ¸ì²¤Î¡Ë¸¶½éŪ¤Ê·ÁÂÖ¤ÎÃæ¤Ç¡¢¹ñºÝÀ­¡Ê¤Î¤¢¤ë¤â¤Î¡Ë¤òõ¤µ¤Ê¤±¤ì¤Ð¤Ê¤é¤Ê¤«¤Ã¤¿¡£
Or la Indo-europana demonstrativi havas la sequanta radiki:
¤È¤³¤í¤Ç¡¢¥¤¥ó¥É¡¦¥è¡¼¥í¥Ã¥Ñ¸ì²¤Ë¤Ï¼¡¤Î¤è¤¦¤Ê¸ìº¬¤¬¤¢¤ë¡£
1e sa, ta;
­¡¡Ösa¡×¡¢¡Öta¡×
2e k, qua divenis h o c, ed indikas proxima objekto : « la preciza senco di k esas bone definita per la fakto, ke ol esas la demonstrativo qua, juntita kun la vorto dio, donas la senco di cadie » *1.
­¢¡Ök¡×¡¢¤³¤ì¤Ï¡Öh¡×¤¢¤ë¤¤¤Ï¡Öc¡×¤Ë¤Ê¤Ã¤¿¤â¤Î¤À¤¬¡¢¶áÀܤ¹¤ëÂоݤò¼¨¤¹¤â¤Î¤Ç¤¢¤ë¡£¡Ø¡Ök¡×¤ÎÀµ³Î¤Ê°ÕÌ£¤Ï¡¢¼¡¤Î¤è¤¦¤Ê»ö¼Â¤Ë¤è¤Ã¤Æ¾å¼ê¤¯ÄêµÁ¤µ¤ì¤Æ¤¤¤ë¡£¤¹¤Ê¤ï¤Á¡¢¤½¤ì¤Ï¡Ödio¡×¤È¤¤¤¦¸ì¤È·Ò¤¤¤Ç¡Öcadie¡×¡Êº£Æü¡Ë¤Î°ÕÌ£¤òÍ¿¤¨¤ë»Ø¼¨»ì¤Ç¤¢¤ë¤È¤¤¤¦»ö¼Â¤Ç¤¢¤ë¡£¡Ù
3e por la fora objekti, on havas tri radiki : w, n, l.
­£±ó¤¯¤ÎÂоݤΤ¿¤á¤Ë¡¢»°¤Ä¤Î¡Öw¡×¡Ön¡×¡Öl¡×¤¬¤¢¤ë¡£
La radiko w esas orientala; la radiko n trovesas precipue en la Slava lingui ed en D.
¸ìº¬¡Öw¡×¤ÏÅìÍÎŪ¤Ç¤¢¤ë¡£¸ìº¬¡Ön¡×¤Ï¼ç¤Ë¥¹¥é¥Ö½ô¸ì¤È¥É¥¤¥Ä¸ì¤ÎÃæ¤Ç¸«¤é¤ì¤ë¡£
jene; la radiko l trovesas en L. ille.
¼¡¤Ë¡¢¸ìº¬¡Öl¡×¤Ï¥é¥Æ¥ó¸ì¡Öille¡×¤ÎÃæ¤Ë¸«¤é¤ì¤ë¡£
Nu, ta tri lasta radiki ne povus uzesar, nam la sola qua esas sat internaciona, l, uzesas ja por l'artiklo e la pronomi (personala).
¤µ¤Æ¡¢¤³¤ì¤é»°¤Ä¤Î¸ìº¬¤Ç¤Ï¡¢½½Ê¬¤Ë¹ñºÝŪ¤Ê¡Öl¡×¤À¤±¤¬¤¹¤Ç¤Ë´§»ì¤È¡Ê¿Í¾Î¡ËÂå̾»ì¤È¤·¤Æ»È¤ï¤ì¤Æ¤¤¤ë¤Î¤Ç¡¢»ÈÍѤ¹¤ë¤³¤È¤Ï½ÐÍè¤Ê¤¤¡£
La k ne povas uzesar sub ta formo, qua karakterizas la relativ-questionala pronomi, nek sub la formo h, desfacile pronuncebla e dicernebla; restas do la tri formi: sa, ta, ca.
¡Ök¡×¤Ï¡¢´Ø·¸µ¿ÌäÂå̾»ì¤ÎÆÃÀ­¤ò¼¨¤¹·ÁÂ֤β¼¤ä¡¢¶èÊ̤·¤Ë¤¯¤¤¡Öh¡×¤Î²¼¤Ç¤â¡¢»È¤¦¤³¤È¤¬¤Ç¤­¤Ê¤¤¡£¤·¤¿¤¬¤Ã¤Æ¡Ösa¡×¡Öta¡×¡Öca¡×¤Î»°¤Ä¤Î·ÁÂÖ¤¬»Ä¤ë¡£
Ma, se on adoptas s por la posedala pronomo di la 3a persono (qua esas pasable internaciona), restas nur la du radiki, c e t, de qui c necese koncernas la proximeso (ex.: L. hic = hi-ce, Romanala lingui: cil, cist, nia cis (L.), e. c. (Progreso, II, p. 25.)
¤·¤«¤·¡¢¤â¤·»°¿Í¾Î¤Î½êÍ­Âå̾»ì¤È¤·¤Æ¡Ê¤Þ¤º¤Þ¤º¤Î¹ñºÝÀ­¤¬¤¢¤ë¡Ë¡Ös¡×¤òºÎÍѤ·¤¿¤Ê¤é¤Ð¡¢¡Öc¡×¤È¡Öt¡×¤Î¸ìº¬¤·¤«»Ä¤é¤Ê¤¤¡£¤³¤ÎÃæ¤Î¡Öc¡×¤Ï¶áÀÜÀ­¤Ë´Ø·¸¤·¤Æ¤¤¤ë¡£¡ÊÎ㤨¤Ð¡¢¥é¥Æ¥ó¸ì¡Öhic¡×¡Ê¤³¤³¡Ë¡¢¥í¥Þ¥ó¥¹½ô¸ì¤Î¡Öcil¡×¡Öcist¡×¡Ê¤³¤ì¡Ë¤Ê¤É¡£¡Ê¡ÖProgreso¡×»ïÂè2´¬25ÊÇ¡Ë
Qua.
Ni ja dicis, por justigar (justifikar) la quaze-digramo qu, ke ol explikesas per la Indo-europana fonetiko, ube ol reprezentas la antiqua labio-velala artikulado.
Æóʸ»ú¤ÎÏ¢»ú¡Öqu¡×¤òÀµÅö²½¤¹¤ë¤¿¤á¤Ë¡¢¤³¤ÎÏ¢»ú¤Ï¡¢¥¤¥ó¥É¡¦¥è¡¼¥í¥Ã¥Ñ½ô¸ì¤Î²»À¼³Ø¤òÍѤ¤¤ÆÀâÌÀ¤µ¤ì¤Æ¤¤¤ë¤â¤Î¤Ç¤¢¤ë¤È¡¢¤¹¤Ç¤Ë½Ò¤Ù¤Æ¤­¤¿¤¬¡¢¤½¤ì¤Ï¸ÅÂå¤Î¿°¤òÈ臘ȯ²»¤òÂåɽ¤¹¤ë¤â¤Î¤Ç¤¢¤ë¡£
On respondis a ni, ke ni ne devas sorgar pri la antiqua o prehistorial fonetiko, ma nur pri la moderna.
²æ¡¹¤ËÍ¿¤¨¤é¤ì¤ë²óÅú¤Ï¡¢¸ÅÂå¤Î¡¢¤¢¤ë¤¤¤ÏÍ­»Ë°ÊÁ°¤Î²»À¼³Ø¤Ë¤ÏÇÛθ¤¹¤ëɬÍפϤʤ¯¡¢¤¿¤À¸½ÂåŪ¤Ê²»À¼³Ø¤À¤±¤Ëµ¤¤ò¤Ä¤±¤ë¤Ù¤­¤Ê¤Î¤Ç¤¢¤ë¤È¡¢¤¤¤¦¤³¤È¤Ç¤¢¤ë¡£
To semblas tre justa, ma nur per ta « prehistorial » serchado on povas trovar l'origino komuna di ula importanta vorti di nia moderna lingui, e konseque lia formo internaciona.
¤½¤Î»ö¤Ï¤È¤Æ¤âÀµ¤·¤¤¤«¤â¤·¤ì¤Ê¤¤¤¬¡¢¡ØÍ­»Ë°ÊÁ°¤Î¡Ùõµá¤òÍѤ¤¤Æ¤Î¤ß¡¢²æ¡¹¤Î¶áÂåŪ½ô¸À¸ì¡¢¤¹¤Ê¤ï¤Á¹ñºÝŪ¤Ê·ÁÂ֤νÅÍפʸì¶ç¤Î¶¦Ä̤¹¤ëµ¯¸»¤¬¸«½Ð¤µ¤ì¤ë¡£
To esas aparte vera pri la pronomi questionala.
¤³¤ì¤Ï¡¢µ¿ÌäÂå̾»ì¤Ë¤Ä¤¤¤Æ¤Ï¡¢Æä˿¿¼Â¤Ç¤¢¤ë¡£
La Indo-europana radiko esas (duopla formo) quo, quei, qua divenis en E. what, which (qui pronuncesas reale hwat, hwich), ed en D. wer, was (la palatal aparis).
¥¤¥ó¥É¡¦¥è¡¼¥í¥Ã¥Ñ¤Î¸ìº¬¤Ï¡ÊÆó½Å¤Î·ÁÂÖ¡Ë¡Öquo¡×¡Öquei¡×¤Ç¤¢¤ê¡¢¤³¤ì¤Ï¡¢±Ñ¸ì¤Ç¤Ï¡Öwhat¡×¡Öwhich¡×¡Ê¤³¤ì¤é¤Ï¼ÂºÝ¤Îȯ²»¤Ç¤Ï¡Öhwat¡×¡Öhwich¡×¡Ë¤È¤Ê¤ê¡¢¥É¥¤¥Ä¸ì¤Ç¤Ï¡Öwer¡×¡Öwas¡×¡Ê¹Å¸ý³¸²»¤¬¸½¤ì¤¿¡Ë¤È¤Ê¤Ã¤¿¡£
Quale on remarkis *2, E. what = L. quod. Tale la maxim internaciona formo di la radiko esas vere qu, e tote ne ki (Esperanto).
¤½¤³¤Ç¡¢±Ñ¸ì¡Öwhat¡×¤È¥é¥Æ¥ó¸ì¡Öquod¡×¤¬Æ±¤¸¤Ç¤¢¤ë¤³¤È¤Ëµ¤¤Å¤¤¤¿¡£¤³¤Î¸ìº¬¤ÎºÇ¤â¹ñºÝŪ¤Ê·ÁÂ֤ϡ¢ËÜÅö¤Ï¡¢¡Öqu¡×¤Ç¤¢¤Ã¤Æ¡¢¡Ê¥¨¥¹¥Ú¥é¥ó¥È¤Î¡Ë¡Öki¡×¤Ç¤Ï¤Ê¤¤¤Î¤Ç¤¢¤ë¡£
Komprenende, la u qua sequas q esas konsonanto, quan la fonetikisti reprezentas ofte per w *3.
¤â¤Á¤í¤ó¡¢¡Öq¡×¤ËÉÕ¤¯¡Öu¡×¤Ï»Ò²»¤Ç¤¢¤Ã¤Æ¡¢²»À¼³Ø¼Ô¤¿¤Á¤Ï¤·¤Ð¤·¤Ð¡Öw¡×¤òÍѤ¤¤Æ¤³¤ì¤òɽ¤·¤Æ¤¤¤ë¡£

¥Ù¥Ö¥½¥ó¤Î¥Á¥ã¥Á¥ã¡§¤³¤½¤¢¤É

±Ñ¸ì¡¢¥É¥¤¥Ä¸ì¡¢¥Õ¥é¥ó¥¹¸ì¤Ê¤É¤Ç¤Ï¡¢¤³¤ÎÍͤ˶á¾Î¤È±ó¾Î¤·¤«¤¢¤ê¤Þ¤»¤ó¡£°ìÊý¡¢¡Ø¤³¤½¤¢¤É¡Ù¤ÎÆüËܸì¤ä¥¹¥Ú¥¤¥ó¸ì¡¢¥Ý¥ë¥È¥¬¥ë¸ì¤Ê¤É¤Ç¤Ï¶á¾Î¡¢Ãæ¾Î¡¢ ±ó¾Î¤È£³¤Ä¤Î¶èÊ̤¬¤Ç¤­¤Þ¤¹¡££³¾Î¤ò¶èÊ̤Ǥ­¤ë¿Í´Ö¤Ë¤Ï£²¾Î¤Ï´Êñ¤Ë»È¤¨¤Þ¤¹¤¬¡¢¤½¤ÎµÕ¤Ï¤É¤¦¤âÆñ¤·¤¤ÍͤǤ¹¤Í¡£¥¤¥É¸ì¤â£²¾ÎÂÎÀ©¤Ç¤¹¡£¥¤¥É¸ì¤Ç´º¤¨¤Æ£³¾Î¤ò¶èÊ̤¹¤ë¤È¤Ê¤ë¤È¡¢¤Ä¤Þ¤ê¡Ø¤³¤½¤¢¤É¡Ù¤ò»È¤¦¤È¤Ê¤ë¤È ca,¡¡ta che vu,¡¡ta fore de ni ¤È¤Ç¤â¤Ê¤ë¤Î¤Ç¤·¤ç¤¦¤«¡©